Budovu Merkuria, postavenou v letech 1967 až 1971 a později renovovanou, demontovali dělníci tak, aby minimalizovali produkci odpadu a snížili uhlíkovou stopu. Beton, který tvořil zhruba 58 procent materiálu, částečně využili pro výrobu nového betonu, zatímco kov, sklo a dřevo našly nové uplatnění, uvedla Skanska. Projekt zároveň snížil emise oxidu uhličitého téměř o 6000 tun.
Kamínky a dlaždice znovu použili na cestě ke komunitní zahradě v areálu Port7, kde stavebníci rovněž využili zábradlí a koleje ze zdemolované budovy. Kačírek ze střechy slouží jako podsyp pod blízký most. Nábytek, koberce a podhledy věnovali škole a nemocnici, zatímco kuchyňské linky použili k vybavení domácností pro uprchlíky. Některé záložní dieselové generátory a dveře znovu využili jak na stavbě, tak soukromé osoby.
Podle Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) připadá na bydlení 52 % materiálové stopy EU, což znamená, že tento sektor má nejvyšší dopad na životní prostředí. Přibližně třetinu spotřeby materiálů v unii tvoří stavebnictví. Skanska v tiskové zprávě uvedla, že stavební a demoliční odpad tvoří až 40 procent veškeré produkce odpadu, přičemž pouze třetinu z něj recyklují nebo znovu využívají.
Různé nástroje mohou podpořit recyklaci stavebního odpadu. Například dánská daň uvalená na písek, štěrk, kámen, rašelinu, jíl a vápenec pomohla zvýšit míru recyklace stavebního a demoličního odpadu z 12 % v roce 1985 na 94 % v roce 2004, vyplývá z dat Světové banky z roku 2022.
Eva Nykodymová ze Skansky uvedla: "Projekt už nyní vzbuzuje velký zájem mezi lídry v oboru, kteří chtějí získat zkušenosti a zavádět podobné postupy. Nejde jen o jednu konkrétní budovu - tento projekt dokazuje, že rozsáhlé udržitelné přístupy jsou nejen nezbytné, ale i proveditelné, a přinášejí užitek jak životnímu prostředí, tak samotnému odvětví."*
-kce-
